KDO JSEM
Kačenka, úplně obyčejná holčička. Narodila jsem se 13. 12. 2012, takže jsem předčasný vánoční dárek pro maminku a tatínka a jsem si jistá, že nic hezčího dostat nemohli! Měli ze mě ohromnou radost! Rostla jsem a radovala se ze života. Když mi ale byly zhruba tři měsíce, si všimli, že se mnou není něco v pořádku. Sice jsem byla usměvavé miminko, ale pohyb mi moc nešel a tak začal kolotoč každodenního cvičení, rehabilitací a návštěv doktorů.
PROČ NEMŮŽU BĚHAT S KAMARÁDY
Paní doktorka řekla mamince, že mám spastickou triparezu a to jak nožiček, tak levé ručičky. Já tomu sice moc nerozumím, na to jsem moc maličká, ale určitě to má co do činění s tím že pořád nedosáhnu na toho plyšového medvídka, který je tak vysoko a že musím stále cvičit.
CO UMÍM
Dlouho mi nešlo se otáčet, až kolem prvních narozenin a bylo to prima. V roce a půl jsem se začala plazit a za další rok lézt a to si nedovedete představit tu radost, když se můžu dostat někam sama. Velké plány mi zhatili febrilní křeče a musím brát léky na epilepsii, které mi všechny vytrénované svaly uvolnily. Začala jsem znovu, a jak říká Bob a Bobek „vstávat a cvičit“! Všichni mi říkají, že je to pro mě moc důležité. Snažím se už totiž stoupat :).
KAM JEZDÍM A CO POTŘEBUJI
Stoupání je velká dřina a cvičení jen s maminkou už nestačí, proto jezdíme, kde mě protahují nožičky, abych neměla skrčené. Alespoň dvakrát za rok jezdím do oblečku „thera-suit“ v Centru Hájek a vždycky tam udělám velký pokrok. Doma stojím ve speciálním stojanu a ten rodiče také doplácí a další pomůcky-ortézky na nožičky, dlahy -některé mě rozčilují-, autosedačka, chodítko, na které se moc těším, až ho budu moci mít a třeba dokonce vezmu toho medvídka na procházku! Taková rehabilitace a pomůcky jsou drahé, ani nevíte, jak moc bych byla ráda nejen já, ale i moje maminka a tatínek, kdybychom na ně sehnali peníze?
UDĚLALO BY MI VELKOU RADOST, KDYBYSTE NA NI PŘISPĚLI, TŘEBA JEN TROŠIČKU, ABYCH MOHLA DĚLAT POKROKY A UŽÍVAT SI DĚTSTVÍ SE VŠÍM VŠUDY.
DĚKUJEME